Již léta jsem zapálenou fotografkou přírody, zvláště pak stromů. Neobyčejně mě upoutávají svým vzrůstem, energií, silou, zabarvením i svými osudy. Byla jsem jejich tichou obdivovatelkou a sledovala jsem přirozenou adaptaci stromů na prostředí ve kterém vzrostly.
Při studiu grafologie potažmo psychologie jsem svůj pohled na stromy ještě rozšířila. Prohlížím si je a v duchu si říkám, jaké by měl charakterové vlastnosti člověk, který by namaloval tenhle strom.
Již v prvním ročníku studia grafologie jsme byli seznámeni s Pulverovou symbolikou zón, která dělí písmo na dolní, střední a horní zónu. Ve třetím ročníku v psychologii jsme probírali Kochův Baum test( test kresby listnatého stromu), kde strom se rovněž dělí na tři hlavní části kořeny, kmen a korunu.
Ráda hledám porozumění výrazu stromů. Při tomto srovnání stojí proti sobě reálný strom se studijní teorií. Asi takhle nějak začala má hra se stromy. Pravidla hry jsou jednoduchá. U živého stromu určuji pouze významné znaky (neprovádím podrobnou analýzu jako u kresleného stromu). Zkuste si i Vy tuto hru zahrát, zajisté budete nacházet, při pohledu na stromy, další volné asociace.
Obr.1) Kořeny široké, mohutné, částečně vycházející nad povrch země
- připoutanost k instinktům a pudům (kde je nám dovoleno na ně z části nahlédnout), závislost na vnitřních impulsech, ale také konservatismus, zakotvenost…
Obr.2) Nesnadné zakořenění v kamenité stráni
- odolnost , schopnost zapustit kořeny…
Kořeny a kmen tvoří příznivé zázemí pro mech
- stejně tak potřebný v nepřízni u něj může najít pomoc…
Obr.3) Kůra zaoblená
- přizpůsobivost, někdy dobrý diplomat někdy úlisnost…
Obr.4) Boule na kmeni
- u dětí do 9 let normální jev
- jinak městnání afektů, pocit méněcennosti, viny…
Levá strana koruny hustá, rozložitá
- lpí na ideálech, snech a nedokáže se z nich vymanit…
Pravá strana koruny řídká, pokleslá podle kmene
- malá energičnost, nedostatek průbojnosti…
Jemné větvičky směřující k okolí
- empatie…
Strom dává blahodárný stín v žáru slunce
- ...
Touto zábavnou hrou si rozvíjím své vnímání. Jsem si vědoma, že grafologem se nestanu ihned po ukončení čtyřletého studia tj. složením závěrečných zkoušek a uceleným vypracováním rozboru padesáti rukopisů, nýbrž v mém případě půjde o cestu pozvolnou, spojenou se získáváním zkušeností a překonáváním přirozených problémů růstu.